Jestli si myslíte, že zhubnete pouhou úpravou jídelníčku bez pohybu, jste, bohužel, na velikém omylu. Žádná dieta sama o sobě fungovat nebude a pokud vám někdo tvrdí, že zhubnul, aniž by se zvedl z pohovky, tak nemluví pravdu. Jenže, není pohyb jako pohyb.
Klidně můžete zvolit pohybovou aktivitu tak špatnou, že u ní vydržíte měsíc a přestane vás bavit. Nebo se vaše váha nebude vůbec hýbat směrem dolů, jelikož vámi zvolený pohyb je velice intenzivní a tělo se se změnou neumí vyrovnat. A nejhorší variantou je, když drastickým způsobem omezíte přísun stravy z obavy, aby vám kilogramy shozené při sportování „nenaskákaly“ zpátky.
Možná tomu nebudete věřit, ale pohyb je návykový podobně jako droga. Tuto vlastnost pohybu přivítají především ti, kteří nemíní třikrát týdně propotit oděv v tělocvičně nebo si ve volném čase ordinovat každodenní tříkilometrový crossový běh. Bohužel, celá věc má malý háček – navyknutí na pohyb trvá u každého jedince různou dobu. Zatímco někdo se z běhu těší již za čtrnáct dní, jinému to může trvat dva měsíce. Tady se skrývá mnohdy největší kámen úrazu –u pohybové aktivity je třeba vydržet až do návyku, jinak se jí znechuceně vzdáte a vrátíte se ke gaučovému způsobu života s ovladačem v ruce.
První chybou, kterou můžete udělat, je naordinování pohybové aktivity pouze kvůli shazování kilogramů. To je totiž přesně ta chvíle, kdy rezignovaně a bez rozmyslu zvolíte jakýkoliv pohyb, protože víte, že vás to stejně přestane bavit. Potom je marná vaše snaha, protože to za tři neděle zabalíte.
Úplně na začátku si dobře promyslete, co bud enáplní vaši pohybové aktivity. Vůbec nevadí, když budete zkoušet, co by vám vyhovovalo nejvíce a na požadovanou dávku třikrát týdně se dostanete až za měsíc a půl. Uvědomte si, že neběžíte žádný závod a zde stejně jako u změny stravovacích návyků platí, že lepší je postupovat pozvolna a přijatelněji, aby se posléze stal návyk trvalým. Nejhorší by totiž bylo, kdybyste si koupili drahé běžecké boty a oděv, ačkoliv jste naposledy běhali někdy v osmé třídě. Potom se nelze divit, že při absolvování běžecké petačtyřicetiminutovky „vypustíte“ na trati duši, splavení a zničení sundáte boty s oděvem a hodíte je rozezleně do skříně.
Samozřejmě, že si musíte nalézt sport, při kterém se opravdu hubne. Jedině tak se organismus zásobuje kyslíkem a dojde ke spalování tuků. Dobrý výběr tělo pozná, protože se nebudete zadýchávat a tempo vydržíte i delší dobu. Dá se říci, že ideálním pohybem je chůze, indiánský běh, jízda na rotopedu, jízda na in-linech a tanec. Ale pozor, není možné určit, že vámi vybraný sport bude vhodný pro každého, neboť každý člověk je jinak geneticky nastaven. Může se stát, že zatímco vy budete hubnout na rotopedu, tak spolucvičící stejným pohybem přibere.
Další otázka zní, zda cvičit ráno nebo večer. Pokud dojdete k pravidelnosti pohybových dávek, tak je jedno, kdy k nim dochází. Jen si dejte pozor na pohyb v ranních hodinách. Může se vám „rozproudit“ metabolismus, což je na jednu stranu dobré, protože budete rychleji spalovat, ale zároveň se dostaví chuť na jídlo. A nezapomínejte na psychiku. Dopoledne si zacvičíte a poté si řeknete, že jste „pohybovou“ dávku splnili a k obědu si naložíte hromadu jídla, které byste normálně odmítli. Kromě disciplíny je dobré i pohyb obměňovat a střídat, popřípadě zvyšovat jeho intenzitu. Při naučeném a pravidelném pohybu se tělo šetří zapojováním stále menšího počtu svalů, což by po nějakém čase nemuselo vést ke kýženým výsledkům.
Jestli jste se rozhodli pro hubnutí, nemůžete vynechávat jídlo před cvičením a ani po něm. S prázdným žaludkem toho moc nenasportujete, nebudete mít energii, váš výkon klesne a ještě můžete zkolabovat. Vynechání večeře po sportu je také chybou, protože unavený a vyhladovělý organismus si v noci neodpočine a druhý den toho sníte podstatně více. Žádné ošizení byť jediného jídla nevyplatí. Ale pozor, aby nedošlo k mýlce. Když hovoříme o jídle, tak máme na mysli pestrou, zdravou vyváženou stravu a ne osm knedlíků se zelím a s kusem prorostlého vepřového bůčku
Jak ale poznat ten správný druh cvičení? Jednoduše. Už při převlékání po sportovní aktivitě byste měli cítit lehký hlad, přestože jste si před začátkem dopřáli malou svačinku. A špatná volba na sebe upozorní také – ještě půl hodiny po sportu se vám při pomyšlení na jídlo dělá špatně. To nastane tehdy, když při pohybu „jedete“ na kyslíkový dluh. Pak nemůžete dýchat, srdce by rádo prudkým bušením rozrazilo hruď a dlouho poté vám stékají po těle potoky potu. Organismus je pod stresem a stále spaluje. Hlad se sice dostaví později, ale je nezvladatelný a ukojit ho lze pouze „vyluxováním lednice.
Při správně zvoleném pohybu hlad zvládnete bez problémů a někdy ho klidně nechte působit. Najezte se asi hodinu po sportu, protože do té doby je váš metabolismus zrychlený a jídlo by ho zpomalilo. POZOR! Je bezpodmínečně nutné se najíst. Možná to bude znít divně, ale bez jídla nikdy natrvalo nezhubnete!