Každý z nás někdy jistě cvičil, ale málokdo zná cvičení tae-bo. Pokud už jste o cvičení tae-bo někdy slyšeli, ale netušíte, o co se jedná, máme pro vás vysvětlení. Stejně tak bude článek užitečný i pro lidi, kteří nikdy o ničem jako tae-bo neslyšeli. Jestliže máte podle samotného názvu pocit, že se jedná o cvičení, jež má cosi společného s bojovými sporty, pak nejste daleko od pravdy. Jedná se o druh aerobního cvičení, jež v sobě kombinuje prvky taekwonda, boxu, karate a tanečního aerobiku. Tae-bo je moderní aerobní cvičení s rychlou hudbou. Neznalcům by se mohlo zdát, že jde jenom o obyčejný aerobik či trochu zrychlenou variantu, jež je doplněna o některé neobvyklé prvky. To však vůbec podstatu tae-bo nevystihuje.
Filosofie tae-bo
Tae-bo má totiž vlastní filosofii. Cílem tae-bo není pouze redukce tělesné hmotnosti a posilování svalstva, nýbrž také se zabývá upevňováním vůle a postojů ke stresu a problémům každodenního žití. Samotný koncept tae-bo pochází ze Spojených států amerických a sestavil ho mistr světa v karate, herec a šampión v boxu Billy Blanks. Název tae-bo není vůbec náhodný a každé z písmen má svůj vlastní význam. Zároveň písmena jako celek poukazují na celkovou filosofii sportovního odvětví. Písmeno T značí totální odevzdání všemu, co člověk dělá, písmeno A značí anglické slovo awarness, což je uvědomování si sebe samotného a okolního světa. E označuje excelentní přístup ke všemu, co jedinec vykonává, písmeno B naznačuje slovo body, tedy tělo, které je nástrojem k totální změně. Posledním písmenem je O - obedience, neboli otevřenost a oddanost vůči svojí vůli ke změně.
Druhy cvičení
Tae-bo se cvičí ve skupině a pod vedením zkušeného instruktora. Koncept tae-bo dovede rozdělovat tři vzdělávací stupně, jež se označují jako basic, advanced a master. Ke cvičení tae-bo se nevyužívají žádné pomůcky, jenom trenér na svých rukách nosí speciální trenérské bandáže, podle jejichž barvy se dá rozlišit, na jakém stupni pokročilosti se osoba nachází. Základní úroveň basic má barvu červenou, pokročilá úroveň advanced má barvu modrou, zatímco úroveň mistrovská má barvu černou. Tae-bo se dá trénovat ve dvou typech lekcí - tae-bo a tae-bo intro. Obě se navzájem doplňují a mohou se doporučit začátečníkům stejně jako pokročilým. Rozdíl mezi oběma typy spočívá jenom v zaměření tréninku. V lekcích tae-bo se trénink věnuje hlavně zvyšování fyzické kondice v souladu se základním heslem tae-ba, tedy "poznej svoje hranice a překonej sám sebe". Každý cvičící člověk si může upravovat vlastní intenzitu cvičení podle vlastních možností. Tae-bo je sice cvičení skupinové, nicméně dají se dělat přestávky na oddech a k dodržování pitného režimu ve chvíli, kdy člověk potřebuje. Během druhého typu lekcí, tedy tae-bo intro, se klade důraz na techniku jednotlivých kopů, úderů a jejich kombinací. Zaměření je také na preciznost provedení kopů a úderů. Souběžně s tímto tréninkem se procvičuje také svalová síla a rozvíjí se cit pro vlastní organismus. Lekce intro se hodí pro pokročilé i úplné začátečníky, jelikož technika se dá zdokonalovat neustále a současně s tréninkem svalové síly se zpevňují i problematické tělesné partie, k nimž se dají zařadit boky, hýždě a břicho.
Praktické rady
Cvičení tae-bo se hodí téměř pro každého, kdo má chuť cvičení vyzkoušet nebo se mu dokonce v pravidelných intervalech věnovat. Nezáleží přitom na věku, pohlaví ani na kondici. Výjimka u cvičení tae-bo se týká nemocným lidí se srdečními obtížemi, umělými kloubními náhradami, s artrózou či s podobnými onemocněními. Tito lidé by se před cvičením měli raději poradit se svým ošetřujícím lékařem a i s instruktorem. Cvičení je vhodné pro dospělé i dospívající, ale výjimku tvoří děti do třinácti roků, protože teprve po třináctém roku přestávají potíže s koordinací pohybů a svalový systém je vyvinutý dostatečným způsobem.
Tae-bo je poměrně intenzivní cvičení při relativně svižném hudebním doprovodu, které je složené z kopů, úderů a jejich kombinací. Každé cvičení trvá jednu hodinu a na začátku vždy musí být rozehřátí. Během hlavní části cvičení se vyučují a korigují jednotlivé techniky a jejich kombinace. Na závěr lekce by se měla udělat některá dechová a relaxační cvičení. Základem pro cvičení tae-bo je práce podle vlastního já. Důraz tudíž není dáván na preciznost provedení ani na choreografii, protože ta vůbec v rámci tae-bo neexistuje. Tae-bo dovede rozvíjet sílu, výbušnost, flexibilitu, koordinaci pohybů, vytrvalost a rovnováhu. Při cvičení se neopravují chyby a trénink probíhá naplno. Intenzita tréninku ovšem záleží na konkrétní osobě, jež cvičí a na její výkonnosti.
Cvičit byste určitě neměli začínat sami, protože hodiny tae-ba s instruktorem vám dají perfektní základ pro zvládnutí veškerých technik. Po osamoceném tréninku můžete mít problémy s bolestí kloubů, vazů či úponů, což by se v případě tréninku s instruktorem stát nemělo. S instruktorem byste nejprve měli probrat případné obtíže. Instruktor musí s cvičencem projít základní techniku a měl by objevit případné chyby, aby se v budoucnosti neopakovaly. Jakmile cvičení s instruktorem zvládnete, můžete se s klidným svědomím pustit do cvičení doma. K cvičení doma opravdu nepotřebujete nic speciálního, nicméně se doporučuje cvičit v místnosti, kde se nachází zrcadlo, jelikož je velice důležitá vizuální kontrola. Občas se můžete setkat s bandážemi, které jsou vhodné pro utření potu a pomohou zčásti zpevnit zápěstí, díky čemuž se dají některé techniky udělat jednodušeji. Trenéři samozřejmě nosí zmíněné barevné bandáže.
Hodiny tae-bo sice vede přímo instruktor, nicméně cvičící si trénují hodně samostatně a každý cvičí na svojí výkonnostní hraně. Člověk se musí věnovat jedné technice a teprve až ji zvládne, měl by přejít k další. Techniky tae-bo se volí podle toho, aby se rovnoměrně trénovaly veškeré podstatné svalové části těla. Důraz se klade na posilování hlubokých svalů, díky čemuž se docílí i vzpřímeného držení těla. Při cvičení se hodí vypít iontový nápoj nebo vodu bez bublinek. Před a po lekci si můžete dát kousek ovoce nebo zeleniny.