Aloe vera

Zhruba v posledních dvou letech vzaly nápoje z Aloe vera útokem většinu lepších českých barů, regály obchodů se zdravou výživou, ale především supermarketů. Odezněla tak doba, kdy jsme byli zvyklí slýchávat jméno této léčivé rostliny z čeledě liliovitých především v souvislosti se složeními nejrůznějších kosmetických přípravků, a nahradil ji věk Aloe vera coby nezbytného doplňku našeho jídelníčku, jehož prostřednictvím bojujeme s nežádoucími důsledky rychlého života v jednadvacátém století. Aloe vera se tak již neukazuje jen jako další ze stovek „zaručených“ složek účinné kosmetiky založené na vědění jiných kultur, ale bereme ji dnes o něco seriózněji. Existují k tomu konec konců pádné důvody. Lidstvo z jejích blahodárných účinků těží již několik tisíc let, přičemž zřejmě nejslavnější osobou, která se k Aloe vera v dějinách hlásila, byla údajně nejkrásnější žena starověku – egyptská královna Kleopatra.

Aloe vera, v botanických kruzích rovněž známá pod počeštěným jménem Aloe pravá dorůstá zhruba třiceti centimetrů. Patří mezi víceleté rostliny. Pokud jde o její vzhled, máme co dělat s rostlinou, jejíž základ představuje velice sytě zelená růžice, z níž od země vyrůstají velké kopinaté listy zašpičatělého tvaru a modrozeleného zabarvení. Pro vzezření aloe vera jsou rovněž typické bíle skvrnky nepravidelně rozmístěné po celém jejich povrchu. Zprostředka každé rostlinky potom vystupuje protáhlý stonek, na němž se objevují husté řady žlutých květů protáhlého tvaru.

Jak jsme si naznačili v úvodu, současný trend důsledného prozkoumávání léčebného potenciálu Aloe vera není jen rádoby provokativním trendem jemuž za několik málo měsíců dojde dech, ale jde o logické navázání na tradice jiných kontinentů. Arabským názvem Alloeh, který můžeme volně přeložit jako trpký, případně lesklý, se tak tato rostlina v dávné minulosti označovala prakticky po celém tehdy známém světě. Široké oblibě se těšila u ranhojičů v Africe, odkud také původně Aloe vera pochází, v arabském civilizačním okruhu, jde o tradiční substanci užívanou v čínské medicíně. Stojíme proto před otázkou – čím je ona bájná Aloe pravá tak významná? Proč se k ní uchylovat i dnes, v době viagry, ibuprofenu a rychlého internetu?

Pokud bychom měli nejobecněji vyjmenovat oblasti, v nichž ve světle posledních výzkumů látky obsažené v Aloe vera ukazují zajímavý léčebný potenciál, musíme upozornit na její významný vliv na zvyšování obranyschopnosti lidského organismu, řešení problémů s oběhovou soustavou, samozřejmě péči o kůži a zlepšování hojení ran. Osvědčila se nicméně i u lidí trpících cukrovkou.

Co se týče hlavního způsobu, kterým se léčivé látky z Aloe vera abstrahují, hlavním předmětem zájmu je zde šťáva gelovitého charakteru, jíž obsahují listy této rostliny. V ní totiž nacházíme poměrně vysoké koncentrace bioaktivních polysacharidů, které jsou právě odpovědné za pro lidské zdraví pozitivní stimulaci našeho imunitního systému. Součástí této životodárné tekutiny je však stejně tak významné množství vitaminů, stopových prvků, enzymu a aminokyselin, které napomáhají mimo jiné lepšímu průběhu trávení, nebo snižují vaši hladinu cholesterolu v krvi.

Pochopitelně není náhoda, že Aloe vera si na Starém kontinentě získala nejprve renomé rostliny nacházející své využití v kosmetickém průmyslu – může se totiž pochlubit antioxidačními účinky, díky kterým můžeme říci, že zpomaluje stárnutí kůže, napomáhá jejímu vypínání, a zvyšuje celkovou schopnost hydratace kůže.

Pozorný čtenář internetových magazínů o zdravém životním stylu již dozajista ráčil postřehnout, že se aloe vera poměrně často zmiňuje i jako rostlina, kterou není až takový problém pěstovat doma, a snadno si tak dnes můžeme obstarat dostatek informací potřebných k její kultivaci. Ačkoliv bychom jen neradi tlumili současnou vlnu zahrádkářského nadšení, musíme zde upozornit na jednu potíž.

Velice brzy po jejím sklizení totiž rychle klesá koncentrace pro léčebné užití klíčových látek, díky čemuž je nutné k jejímu zpracování přistoupit velice šetrně a co možná nejdříve. Celá procedura zpracování aloe vera si vyžaduje celou řadu drobných dovedností, díky čemuž je dnes stále vhodnější spolehnout se na zručnost odborníků, a pořídit tak raději již vlastní produkt, který obsahuje její účinné látky . Jinými slovy nemáme co dělat s černým bezem, z nějž zvládne sodovku udělat téměř každý.