12.10. 2013 • 
3398xTeorií k tomu, jak se zbavit nadváhy, existuje nespočetné množství. Navíc si každý tu svoji zvolenou dietu ještě upraví sám podle sebe – a další procedura je na světě! Tento článek však nemá za úkol pojednat o tom, jak se zbavit přebytečné tělesné váhy, ale klade si za úkol seznámit vás s tím, co jíst, aby vaše tělo nedostávalo zbytečné a škodlivé porce „chemických elixírů“.
Jsem zastáncem teorie „ve zdravém těle zdravý duch“, a proto mi přijde směrodatnější a kýženější své tělo ozdravit a dodat mu živiny, spíše než jej vyčerpat nějakou dietou a přitom ho krmit takřka zázraky potravinového průmyslu, který umí celkem chutně a zejména pak dobře prodejně namíchat nejrůznější barviva, stabilizátory, konzervanty, aromata...Do svého těla dostáváme mnoho škodlivin, ať již z léků, které užíváme, z kosmetiky, kterou považujeme za nezbytnou, ale v neposlední řadě pak i ze zamořeného ovzduší kolem nás. Proč tomu všemu ještě přisadit hřebíček na hlavičku v podobě nezdravého jídla?
Pokud jste tedy zastánci toho, že naše tělo je složeno z přírodních látek, a proto by i přírodní látky mělo dostávat ke svému správnému fungování, pojďte se podívat na to, co by ve vašich spižírnách, talířích a především pak žaludcích nemělo chybět!
- Jáhly
Jáhly jsou jednou z mnoha potravin našich babiček a prababiček, které si v tomto článku budeme představovat. Otázka, která se namane jako první, je bezpochyby ta, co to ty jáhly vlastně jsou. A přitom jde o naprosto základní věc, totiž o loupané proso. Proso má svojí domovinu v Číně, ale během stěhování národů se dostalo k nám i do dalších evropských zemí. V historii byly jáhly takřka tím, co je pro nás chléb či brambory, přesně těmito potravinami byly ale v minulosti vytlačeny takřka na okraj zájmu. Hlavní přílohou se staly brambory a obilí zase bylo žádáno pro možnost umlít z něj mouku a tu pak zpracovat na nejrůznější druhy pečiva a placek. Dnes se však k jáhlám opět – a rádi – vracíme, protože jsme znovuobjevili jejich výživovou bohatost. Jáhly jsou pro naše tělo snadno ztravitelné, obsahují mnoho škrobu a jsou bohaté i na vitamíny. Vypíchnout lze například vitamin A nebo B, z prvků pak třeba draslík, vápník, železo nebo fosfor. Pro svojí přirozenou bezlepkovost jsou vhodné i pro alergiky na lepek.
- Pohanka
Pohanka. Někdo ji miluje a někdo nenávidí, co se jí ale upřít nedá, je její prospěch pro naše zdraví. A ten, kdo pohance na chuť přímo nepřišel, ji ve většině případů jen neuměl dobře ochutit. A proč se pohanka vlastně jmenuje pohanka? Je to prosté! Na naše území ji dopravili pro nás tehdy pohané, totiž Turci. Stalo se tomu tak ve 13. století, ve 20. a zejména pak ve 21. století jsme její existenci ale velice upozadnili. A je to rozhodně škoda. Pohanka není příliš náročná na přípravu ani na dlouhé vaření (přibližně 15 minut jako většina těstovin nebo rýže), nestojí tolik peněz a upravit se dá na mnoho způsobů (a to i na sladko, stejně jako jáhly!). Pohanka je plodina bezlepková, dobře stravitelná, s velkým obsahem bílkovin a minerálních prvků. Z vitamínů pak poskytne strávníkovi vitamin B a E. Právě vitamin E není v každodenní běžně konzumované potravě tak běžně k nalezení, proto je tato plodina tak důležitá. Krom toho obsahuje i draslík, vápník, fosfor a hořčík, stejně jako rutin. Pokud jste až dosud nevěděli, že něco jako rutin existuje, je na čase se s tímto pojmem seznámit! Tento bioflavonoid se totiž stará o zdravý stav cév (a je proto doporučován osobám trpícím potížemi s cévami a srdcem), dále pak zlepšuje vstřebávání vitaminu C, bojuje proti krvácivosti dásní a vysokému krevní tlaku, posiluje imunitu, snižuje cholesterol a mnoho dalšího. I to je jeden z důvodů, proč pohanku do zdravého jídelníčku začlenit.
- Ovesné vločky
Ovesné vločky mnohý z nás zná a konzumuje zejména v podobě průmyslově vyráběných sypaných müsli nebo müsli tyčinek, což je zajisté škoda. Takové produkty takřka napěchované cukrem, nekvalitními kousky čokolády a řadou konzevantů, barviv a aromat, již mají ke zdravé výživě skutečně daleko. Dokonce mnoho lidí podlehlo falešnému dojmu, že ke zdravému mlsání tyto produkty neodmyslitelně patří. Pravda je však taková, že mnohem lépe uděláte, když si své vlastní müsli umícháte nebo umícháte plus upražíte sami doma. Z jiných pokrmů z ovesných vloček si možná vzpomenete na ovesnou kaši nebo na ovesné vločky plavající v polévce. A tím většina lidí, co se své stravě příliš nevěnuje, končí. Ovšem zařadit do svého jídelníčku právě tento produkt je velmi prospěšné! Jednak vločky mohou chutnat dobře, ačkoli si to možná sami nemyslíte, jednak mají vysokou energetickou a výživovou hodnotu a naposledy pak obsahují řadu minerálů. Z vloček si můžete krom domácího müsli nebo ovesné kaše (s medem, mlékem, skořicí a rozinkami nebo jablky – a máte zdravou, sladkou a hlavně výbornou snídani či svačinu na světě!) upéct také medové ovesné sušenky, nebo z vloček učinit základ těsta na palačinky nebo lívance. Vločky se totiž dají dobře a efektivně „propašovat“ do mnoho pokrmů, které ozdraví i ozvláštní naráz, a navíc nezkazí žádným způsobem chuť těm, kteří je moc nemusí. Z vitamínů je tato potravina bohatá na vitamin A, B1, B2, D a E. Z ostatních prospěšných látek pak lze vyzdvihnout kyselinu listovou a panthotenovou, stejně jako omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny. Vyzdvihnout lze stejně tak vysoký podíl železa, který je srovnatelný se zdrojem železa v mase. Opomenout nejde ani draslík, fosfor, vápník, zinek, měď, mangan a hořčík. A aby se tu nejednalo o pouhý výčet látek, o kterých sami často ani nevíme, proč je naše tělo potřebuje, můžeme uvést, že konzumace ovesných vloček blahodárně působí na štítnou žlázu (u které tlumí nadbytečnou aktivitu), podílí se na zvyšování imunity, pomáhá mírnit žaludeční i střevní obtíže, stejně jako vysokou hladinu cholesterolu v krvi. To už snad stačí k tomu, abyste byli o tomto zázraku zdravé výživy přesvědčeni, nebo ne?
- Luštěniny
Otřepaná fráze – možná. Ale luštěniny je skutečně vhodné konzumovat v tak velkém množství, v jak velkém na to budou vaše žaludky stačit. Střídat můžete různé druhy, ať již se bude jednat o hrách, čočku, bílé, červené či jiné fazole, cizrnu...Luštěniny bůh ví proč nepatří zrovna k oblíbeným a široce vyhledávaným pokrmům, ačkoli je lze připravit na ty nejvybranější způsoby! Co třeba takové mexické fazole? Nebo fazolový guláš? Čočková polévka? Právě polévky jsou na luštěniny velmi vděčné, jelikož je ten, kdo chuť luštěnin přímo neoblibuje, nikdy nekonzumuje samotné, ale nalezne v polévkovém talíři i další pochutiny. Co je na luštěninách mírně nelibé je fakt, že vyžadují přebrání, omytí a namočení do vody na několik hodin, nejlépe pak třeba přes noc. Odmění se vám ale živinami, které by jinak vaše tělo jen těžce dostávalo odjinud. A vězte, že bez namočení by pro vás tyto potraviny byly jen těžce stravitelné. Luštěniny obsahují pouze malé množství tuku, zato naopak hodně minerálních látek, jako je například draslík, měď, zinek, hořčík, vápník nebo železo. Mimo jiné, jak ale asi sami dobře víte, poskytují tu tolik potřebnou vlákninu, na jejíž přísun lidé v naší republice mají tendence zanevírat. Luštěniny pomáhají v prevenci před srdečními a cévními chorobami a snižují hladinu cholesterolu v krvi.
- Hlíva ústřičná
Hlívu jsme na svých jídelníčcích objevili doslova nedávno, o to rychlejší byl ale její nedávný vzestup na popularitě. A je k tomu pořádný důvod! Čerstvá hlíva (a pozor, musí se jednat skutečně o čerstvou hlívu, ne o hlívu v upraveném stavu nebo ve formě pastilek a podobných marketinkově úspěšných nefungujících nesmyslů) totiž umí zatočit s rakovinou. Nejen, že funguje jako prevence, ale umí s ní i bojovat v případě, že jste již touto obávanou nemocí onemocněli. Na internetu či v odborné literatuře naleznete spoustu různých rad, jak na to. Není na mých bedrech, abych vám dávala konkrétní recepty, zkoušet je musíte na vlastní riziko a nejlépe po poradě s lékařem či dietologem. Ti, kteří mají s touto nemocí ale již zkušenosti, mohou o hlívě vypovědět své. Jedná se však i o lék na dobré trávení a o nejlepší prostředek při rekonvalescenci po dlouhých onemocněních. Celkově čistí organismus a stará se o odvod škodlivých látek z těla pryč. Hlíva ústřičná obsahuje mnoho vitamínu C, D, B nebo K, dále pak prvky jako je draslík, fosfor, železo, sodík, zinek, selén, bór nebo jód. To samo o sobě by však z hlívy zázračnou houbu neučinilo. Držte si klobouky, právě se totiž projdeme chemickým „letem-světem“. Hlíva v sobě dále ukrývá poklady v podobě mevinolinu, nejrůznějších proteinů, enzymů, sterolů, aminokyselin, mastných kyselin, několika druhů cukrů a alditů, monosacharidů nebo polysacharidů – těmi je například chitin nebo chitosan. Hlívu lze připravit na všechny možné způsoby, receptů je k mání hodně. Například hlívová „dršťková“ polévka je od té pravé téměř k nerozeznání! Na hlívě je také sympatické to, že ji lze nenápadně „propašovat“ do nejrůznějších pokrmů, jako jsou saláty, pomazánky, masové a zeleninové směsi a podobně.
- Lněné semínko
Malé a možná nenápadné lněné semínko za pár korun. To je přesně to, oč můžete doplnit svůj jídelníček. Koupíte je jej už za 10 korun za sáček a přimísit lze takřka kamkoli do slaných pokrmů. Nejlépe však pak na pečivo. Pokud rádi kupujete celozrnné kaiserky, asi jste si všimli na jejich povrchu hnědých semínek. Ano, to jsou právě ta lněná. Aby byla ale skutečně funkční v našem těle, je třeba je dobře rozkousat. Každé semínko, které do trávicího traktu přijde neporušené, neporušené také bez užitku odejde. A když zde již bylo zmíněno trávení, měli byste vědět, že právě jeho správné funkci lněné semínko napomáhá. Poradí si i se zácpou, cholesterolem nebo vysokým krevním tlakem. Lněné semínko funguje i coby prevence rakoviny, nebo se stará o pružnost šlach kloubní odolnost. Ženám a dívkám napomáhá při stabilizaci menstruačního cyklu a může být skvělou očistnou kúrou při snaze o početí. Před porodem pak konzumace těchto semínek pomáhá připravit porodní cesty a aktivizuje tvorbu mateřského mléka. Semínka obsahují omega-3 mastné kyseliny, bílkoviny, z vitamínů pak B, C nebo E. Dále v těchto malých plodinách naleznete železo, draslík, hořčík, nebo i vápník. Je zde však třeba upozornit, že se to s touto potravinou nesmí nijak moc přehánět. Malá lžička denně bohatě stačí, maximální množství může čítat 2-3 lžičky.
- Tofu
Tofu je ve své podstatě zpracovaná sója, proto je běžně zavedený pojem „sýr tofu“ poněkud nesprávný. Běžný sýr je vyrobený z mléka, tofu při procesu výroby s kravským či ovčím mlékem (zkrátka s mlékem živočišného původu) do styku ani nepřišlo. Základní a vlastně i téměř jedinou výrobní surovinou tofu je totiž sójové mléko pocházející, jak jinak, ze sojových bobů. Jedná se o velmi oblíbenou potravinu v Asii, k nám se již ale také s úspěchem dostalo a nasytilo i český trh. Kdo si tofu oblíbil, vykonává dobrou věc pro své zdraví. Komu přijde tato potravina poněkud bez chuti, může vyzkoušet tofu uzené anebo tofu s různými příchutěmi (jako je tofu obohacené o mořskou řasu, červenou papriku a podobně). Tofu je úspěšné v boji proti vysokému cholesterolu a nejinak i podporuje kardiovaskulární systém. Nejen, že tofu funguje jako možná prevence rakoviny, ale ocení jej i pacienti trpící osteoporózou. Vegetariáni pak tofu ocení pro vysoký podíl bílkovin. Mezi další zdravé obsažené prvky v tofu patří i sodík, vápník, hořčík, železo, nebo vitamín B a E. Tofu přirozeně neobsahuje žádný cholesterol, a proto se výborně hodí do jídelníčku i těm, kteří potřebují ozdravit svůj organismus.
Ve výčtu zdravých potravin by se dalo pokračovat takřka do nekonečna, avšak těchto sedm zmíněných patří rozhodně k těm, které byste neměli opomenout. Konzumovat je samozřejmě nutné i dostatek ovoce a zeleniny, stejně jako dalších potravin obsahujících základní stavební prvky. Při hledání toho, co na svůj talíř položit či ne, zřejmě strávíte ještě několik hodin svého života. Vždy je totiž důležité jíst s chutí, a proto musíte nalézt právě to, co vám bude (krom toho, že je to zdravé) i chutnat. Přeji vám tedy příjemné hledání a hezké popuštění fantazie při přípravě pokrmů, které možná budete konzumovat či vařit úplně poprvé! Dobrou chuť!
