Ketogenní dieta

Poslední hit mezi dietami má na první pohled poněkud záhadné jméno. Ketogenní dieta je nicméně podle mnoha signálů zejména z Velké Británie možná jedním ze způsobů jak se zbavit nadváhy, který nás bude provázet přece jen o něco déle, než některé jiné metody, o kterých se hodně mluvilo v minulých letech. Ketogenní dieta má totiž na rozdíl od mnoha dalších diet solidní výhodu v tom, že se již dlouhá léta úspěšně používá jako součást léčby epilepsie. Nemusíte proto mít nejmenší obavy, že byste na svém těle testovali poučky nějakého zmateného věrozvěsta. Jde zkrátka o regulérní medicínskou metodu. A nyní máte příležitost ji vyzkoušet i vy.

Ketogenní dieta jako taková se poprvé začala s úspěchem ve větším měřítku používat už ve 20. letech 20. století. Později se od ní jako léčebné metody nicméně částečně ustoupilo díky tomu, že žádoucího pokroku v léčbě epilepsie už bylo možné dosáhnout podáváním některých nových léků. Na možné přednosti jejího využití při válčení s přebytečnými kily se tak na několik desetiletí tak trochu pozapomnělo.

Až zhruba v posledním roce k nám začaly z Britských ostrovů stále častěji přicházet zprávy o tom, že ketogenní metoda začíná zažívat jakousi svoji renesanci, kdy se právě jejím prostřednictvím daří mnoha Britům a Britkám efektivně zbavit nadměrného množství tělesného tuku, který byl po dlouhá léta jejich noční můrou. V čem tedy kouzlo Ketogenní diety spočívá? A může pomoci i nám?

Už samotné jméno této diety je odvozeno od jednoho důležitého procesu, který je jejím základem: jde o tzv. ketózu. Jako ketózu přitom biologie člověka označuje stav, kdy se v krvi vyskytuje vysoké množství ketolátek. Zjednodušeně řečeno přitom můžeme říci, že tyto ketolátky se začínají tvořit v našich játrech tehdy, pokud se výrazně sníží zásoby sacharidů v těle. A právě o toto nám během ketogenní diety jde. Ketogenní dieta totiž zkrátka spočívá ve vyřazení veškerých sacharidů z celého našeho jídelníčku.

A proč se úplně zbavovat sacharidů v potravě? Z jednoduchého důvodu. Pokud se totiž výrazně sníží jejich obsah v našem organismu, tělo bude nejprve získávat energii z jejich zásob, které obvykle vystačí v průměru na 2 až 3 dny. A až sacharidy dojdou, nezbude našemu tělu nic jiného, než místo nich začít spalovat tuky.

Je samozřejmě zřejmé, že úplné vyškrtnutí příjmu sacharidů není z dlouhodobějšího hlediska možné. Proto k němu i během ketogenní diety diety dochází pouze v její první fázi. Později již strávník nějaké ty sacharidy přijímat může, ale pochopitelně je třeba jejich celkové množství poměrně důsledně hlídat. Obvykle tak můžete počítat s jejich celkovým denním příjmem pohybujícím se v rozmezí několika málo desítek gramů.

Ketogenní dieta je tak z těchto důvodu vhodná především pro každého, kdo by potřeboval v co nejkratší době ztratit pokud možno co nejvíce tělesného tuku. Určitě ale nejde o žádný návod pro dlouhodobé stravování. Nakonec i proto se ketogenní dieta těší mimořádné oblibě zejména mezi aktivními sportovci, kteří rychle potřebují upravit svoji váhu před důležitým závodem nebo střetnutím.

Obvykle tak tato dieta v jejich podání vypadá tak, že nejčastěji na týden z našeho jídelníčku úplně vyřadíme veškeré sacharidy. Po jeho uplynutí se k nim potom opět můžeme vrátit, ale jak jsme již naznačili, opravdu jen v malém množství.

Aby nám bylo bylo veškeré naše úsilí k něčemu platné, je tady naprosto klíčové to, abychom vyřadili opravdu všechny zdroje sacharidů. Neznamená to tak například jenom to, že si nebudeme sladit čaj ani péct buchty, ale třeba i to, že se vyhneme ovoci nebo luštěninám. I když se na to někdy zapomíná, právě ony jsou častým zdrojem sacharidů v lidské potravě.

Vyhněte se ale třeba i kečupu nebo kukuřici. Naopak je vhodné do jídelníčku kromě bílkovin zařadit ve větší míře i přirozené zdroje tuků, jakým třeba může být kvalitní olivový olej, který zapojíte do přípravy čerstvých salátů.