24.01. 2014 • 
1745xSnižování nadváhy je velice často spojováno s dietou, která jako oblíbený nástroj proti přebytečným kilům má většinou krátkodobý efekt a dlouhodobě nakonec vede k zvýšení váhy nad tu původní.
Mají diety opravdu opačný efekt?
Vesměs se dá říci, že ano. Hlavní příčina spočívá v tom, že organismus v době diety začne podstatně lépe využívat zkonzumovanou stravu, neboť ji přijímá v menším množství. Metabolicky tak zpracuje prakticky všechno a využije každou část. Jenže, jakmile dojde k ukončení diety, tak se vše projeví velmi negativně. To, co se organismus naučil ve stavu „dietním“ , to si velmi dobře zapamatuje a pokračuje ve stejném zpracovávání potravy i při normálním stravování. Vzhledem k tomu, že se tělo i nadále snaží zpracovávat prakticky všechno, co přijímá, tak nastává onen známý jo-jo efekt, který je doprovázen zvýšením váhy nad původní hodnotu. Nejhorších výsledků se dočkají ti, kteří se rozhodnou dodržovat dietu opakovaně. Po každém ukončení dietního strádání jim váha stoupne o kousek nad počáteční stav. Následuje stress z přesvědčení, že skoro vůbec nejedí a přesto kila přibývají. Což zase není tak daleko od pravdy, protože organismus se díky předchozím opakovaným dietám naučil zpracovat a využít každou přijatou surovinu beze zbytku. Na druhou stranu je třeba poznamenat, že naše představy o tom, kolik potravy bychom měli sníst se hodně liší od toho, co lidské tělo skutečně potřebuje. Vzhledem k faktu, že většina z nás se hýbe podstatně méně než je vhodné, tak je potřeba příjmu velmi nízká.
Dalším důvodem, proč diety nenesou kýžené výsledky je to, že většina z nich počítá s vysokým příjmem sacharidů a nízkým příjmem tuků. To znamená, že jsou konzumovány především potraviny, které mají vysoký glykemický index a proto zvyšují hladinu cukru v krvi. Jak je známo, vysoká hladina inzulínu v krvi se neslučuje se snižováním tělesné váhy.
Mají diety smysl?
Jestli chcete pomocí diety dospět ke snížení tělesné váhy, tak si ušetřete čas a trápení. K dosažení a udržení ideální váhy nejlépe poslouží dlouhodobě dodržovaný přiměřený příjem potravy doplněný o dostatečný výdej. To je nejlepší způsob, jak si nejenom upravíte svou tělesnou váhu, ale budete se cítit zdravě a svěže.
10 potravinových zásad pro zdravý život
Dbejte na pestrou stravu. Váš organismus potřebuje více než 40 výživových látek a ty rozhodně nejsou obsaženy v několika málo potravinách. Dobře zvažujte výběr jídelníčku. Po vydatném obědě vám bude určitě stačit lehká večeře. Pokud si jeden den dopřejete hodně masa, tak den následující si dejte zeleninu nebo ryby.
Vyloučením příloh z jídelníčku určitě nezhubnete. Musíte přijímat potraviny bohaté na sacharidy a více než polovinu energie by vám měly dodat chléb, brambory, rýže, těstoviny a další obiloviny. Navíc do sebe „vpravíte“ tolik potřebnou vlákninu.
Do své stravy zařaďte velké množství pokud možno čerstvého ovoce a zeleniny. Nejlépe, když si je rozdělíte do pěti denních porcí. Pokud se z jakéhokoliv důvodu domníváte, že nesnesete tolik čerstvé zeleniny a ovoce, tak se poohlédněte po vhodných receptech, které by vám vyhovovaly.
Jezte menší porce a omezte množství potravin ( pozor, ne jejich druhy!). Rozumné množství se snažte udržet v jakémkoliv případě, i kdyby vám pokrm hodně chutnal. Za rozumnou porci je počítáno 100 gramů masa, půl šálku těstovin před vařením, jeden větší kus ovoce a 50 mililitrů zmrzliny.
Jezte pravidelně, protože vynechání některého jídla ( a především snídaně ) většinou vede k nekontrolovanému hladu a následnému přejídání. Podobné je to, když nejíte přes den v zaměstnání a pak vše snažíte „dojíst“ doma. Mlsání a ujídání čehokoliv vám žádné jídlo nenahradí, navíc toho ve výsledku sníte víc.
Pijte dostatečně. Dospělí by měli do sebe „dostat“ kolem 2 litrů tekutin za den, v horku nebo při zvýšené aktivitě více.
Zbytečně se netrapte a klidně si dopřejte především jídla, která máte rádi. Vždy myslete na přiměřené množství.
Tekutiny přijímejte po celý den, nárazové pití není moc vhodné.
Každé sousto dobře a dlouho žvýkejte, stravu je třeba důkladně rozmělnit.
Snažte si udržet rozumnou tělesnou hmotnost a dobrou náladu. Tělesná hmotnost souvisí s věkem, výškou, pohlavím, dědičností a způsobem života. Jestli vám jdou kila nahoru, uberte jídlo a přidejte pohyb.
4 mýty související s propagací zdravé výživy
Mýtus 1
Beztuková dieta je dobrá a zdravá
Vyloučení tuků z potravy není možné a už vůbec zdravé. Tuky jsou nezbytné pro rozpouštění vitamínů A, D, E a K. Pro organismus je nesmírně důležitá i skupina esenciálních mastných kyselin nezbytná pro buněčnou membránu a ke správné činnosti hormonů a mozku. Tuk má i protizánětlivý účinek a je potřebný pro činnost kloubů.
Mýtus 2
V horkém počasí se nemusí přijímat tolik stravy jako ve chladném
Jídlo je především zdrojem energie a až na druhém místě živin. Pravdou je, že v horku je menší chuť na jídlo, ale organismus se bez příjmu energie neobejde, protože by nemohl zajistit pocení a regulovat tak tělesnou teplotu. Jestli v horkých dnech jíte méně a vaše váha nijak neklesá, tak je dávka potravy dostatečná a není důvod ji měnit.
Mýtus 3
Hubnutí zajistí vegetariánská strava
Organismus prostřednictvím potravy přijímá energii a není tak důležité, zda jíte maso nebo ne. Hlavně musí být každý jídelníček dobře vybalancovaný. Pravdou je, že mnoho potravy živočišného původu obsahuje množství tuku, ale i vegetariánské jídlo jako sýry, margaríny, cukrářské výrobky a jiné, jsou na tuky hodně bohaté. Jestli se ve vaší stravě navýší příjem těchto pokrmů, aniž by se vyvážily dostatečným přísunem škrobu ( rýže, chléb, obiloviny, zelenina atd ), tak dojde ke zvyšování tělesné váhy. Plné zdraví zajistí pouze přiměřené množství pestré stravy a vegetariánství hubnutí nezaručuje.
Mýtus 4
Vždy je lepší konzumovat syrovou zeleninu
Některé druhy zeleniny jsou za syrova nekonzumovatelné ( brambory) a vařením se odstraňuje například hořkost nebo dokonce přírodní jedy u fazolí a dalších luštěnin. Mrkev a rajčata po povaření uvolní látky, které chrání před nádorovými chorobami.
